O půl deváté jsme v Chocni nasedli do vlaku a vyrazili.
V Pardubicích jsme stihli krátký rozchod, abychom se občerstvili a při představení nás nerušily nepříjemné zvuky ozývající se z našich žaludků. Před Východočeským divadlem jsme měli sraz, ale to už jsme potkávali několik hezky oblečených žáků z různých škol, kteří měli namířeno, stejně jako my, zhlédnout život Boženy Němcové, o které jsme se nedávno učili.
Naše místa v hledišti jsme nemuseli dlouho hledat. Seděli jsme přímo v první řadě. Malou nevýhodou bylo, že nám herci foukali kouř z cigaret, které si zapálili jako rekvizity, přímo do obličejů. Opravdu nevábné. Kompenzovaly to skvělé herecké výkony. Nejvíce nás pobavily služky, které mluvily nářečně a místo ryba říkaly "reba".
Historickou chvilku někteří zakončili návštěvou nákupního centra, výletem do Prahy nebo zhlédnutím moderního filmu v kině.
Terka Kučerová, 2. B