Úterý 1. 10. 2019 bylo „uplakané“ – jako by i nebe vyjadřovalo smutek nad osudem sedmi choceňských studentů a absolventů vysokomýtského gymnázia, již byli za svoji odbojovou činnost popraveni v roce 1943…

Bohuslav Bárta, Miroslav Ell, Adolf Faltejsek, Jaroslav Jelínek, Jaroslav Šafka, Jaroslav Vodička

a Jaroslav Vondráček.

V tento den jim byl vzdán hold prostřednictvím kamenů zmizelých v Chocni (o něco dříve byly instalovány ve Vysokém Mýtě dalším dvěma studentům z Vysokého Mýta). Zásadní podíl na celé akci mají pan Rozbořil, příbuzný jednoho z popravených studentů, paní Horáková z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, dále pak Pavlína Šafková, absolventka našeho gymnázia, která o studentech uspořádala ve spolupráci s muzeem před dvěma lety výstavu, a samozřejmě starostové obou zmiňovaných měst.

Vraťme se však k úternímu odpoledni. Pod vedením pana starosty Ropka celá skupina absolvovala pouť po sedmi místech, kde jsou zmiňované kameny v Chocni instalovány. U každého kamene paní Horáková uvedla nejdůležitější informace o konkrétním popraveném mladém muži (někteří byli jediným dítětem svých rodičů…), byla držena minuta ticha a symbolicky položeny růže k fotografii studenta či absolventa gymnázia. Často se stalo, že právě v tyto okamžiky déšť zesílil…

Na celé akci, jež trvala více než dvě hodiny, bylo velmi dojemné, že se jí neúčastnili pouze oficiální představitelé města, ale také veřejnost.

Je důležité si připomínat, jak odvážní mladí lidé chodili do naší školy. Statečně čelili i smrti, jejich dopisy na rozloučenou jsou plné pokory a víry.
Mgr. Alena Šalounová