Na počátku května 2020 uplynulo 75 let od porážky nacistického Německa. Druhá světová válka poznamenala či dokonce vzala životy miliónům civilistů, mezi nimiž se nacházeli i lidé pronásledovaní a vraždění na základě nacistických rasových zákonů. Ale přineslo ukončení války těm, kteří přežili, konec útrap? Mohli po osvobození zapomenout na všechno prožité a smířit se se ztrátou svých blízkých a přátel? Nebo se o zapomenutí ani pokoušet neměli, protože slovy Elieho Wiesela: „Zapomenout znamená zabít všechny oběti podruhé“? Co čekalo tyto lidi dále? Založení nové rodiny? Ponoření se do studia či do práce? Nebo život bez radosti a smyslu? Jak se můžeme tři čtvrtě století po holokaustu vyhnout postupnému zapomínání na jeho příčiny a oběti? Je poznání těchto příčin důležité i pro orientaci v problémech současného světa, které mohou vyústit ve válečné konflikty, etnické čistky či genocidu? Můžeme ho využít k tomu, abychom už v zárodku zabránili těmto procesům?

Účastníci se měli zamyslet nad výše uvedenými otázkami, anebo si mohli položit i otázky vlastní, které se také s vyhlášeným tématem úzce pojí. Při zpracování jim byla ponechána možnost volby jakékoliv umělecké formy a techniky.

Naši studenti se zúčastnili grafickými pracemi (linoryt, suchá jehla a papírořez).

Jsem ráda, že i letos byli oceněny dvě naše studentky – BARBORA AXMANNOVÁ na 3. místě se svým dílem Tíseň a LUCIE OLIVOVÁ na 5. místě s dílem Odstřižená svoboda.

Všem žákům primy děkuji za originální díla a oceněným studentkám gratuluji!

MgA. Marta Hošková

V galerii můžete zhlédnout práce našich studentů.