Erasmus plus – poděkování

Touto cestou bych chtěla moc poděkovat všem kolegům a vedení školy, kteří nám pomohli s přípravou a realizací návštěvy z Francie. Moc si vaší práce vážíme a především děkujeme za krásně připravené hodiny.

Velké díky patří studentům  za jejich obětavou práci, která nespočívá pouze v přípravách výletů J. Studenti například překládali náročné texty o dění v roce 68 u nás, psali recenze a komentáře k filmům a dokumentům, které se vztahují k událostem v roce 68 ve Francie a jiné. V neposlední řadě moc děkujeme rodinám, za poskytnutí ubytování a za přátelské přijetí.

Celá akce se velmi vydařila a o smysluplnosti nemůže být pochyb. J Dozvěděli jsme se spoustu faktů z historie, procvičili jsme se v konverzaci v angličtině a někteří i ve francouzštině a hlavně jsme navázali lidská přátelství.

Mgr. Jolana Kouřímová a Dr. HanaDytrtová

Ve dnech od 29. 3. – 3. 4. 2019 navštívili francouzští studenti naše město a naší školu. Francouzští studenti se mohli například seznámit s výukou na našem gymnáziu nebo mohli ochutnat stravu naší školní jídelny. Školní výuka probíhala pro návštěvu z Francie v anglickém jazyku. Kromě Vysokého Mýta navštívili město Litomyšl, zámek Nové Hrady a na konec i hlavní město Prahu. Tam jejich návštěva České republiky skončila.
Brzy nashledanou ve Francii mon amis.

Díky projektu Erasmus plu nás navštívili na přelomu dubna studenti z Francie. Každý český student měl svého francouzského studenta, kterému poskytl veškeré zázemí. Francouzští studenti s námi absolvovali ples pořádaný ZUŠ VM, navštívili Nové Hrady, Litomyšl a nakonec i Prahu. Rozloučení bylo plné slz a smutku, tak už se nemůžeme dočkat na 12. 5., kdy odlétáme my do Francie.

Jako obvykle jsem se snažil nedělat si dopředu na celou věc žádný názor, takže jsem byl nakonec velice příjemně překvapen. Zpočátku byla jasně viditelná oddělenost obou skupin, která upřímně trvala déle, než jsem čekal – tedy dva dny. Ovšem 3. den už konverzace plynuly bez problému mezi všemi zúčastněnými a zůstalo to tak až do konce. Poslední večer této příjemné návštěvě nasadil korunu, a protože jsem si jistý, že se o něm někdo zmíní, já to dělat nebudu. Co ale nemůžu vynechat, je jeho význam; myslím, že díky němu a dobré náladě, která ten den panovala, se mnohým z nás povedlo si oboustranně "přírůst k srdci", což bylo viditelné při loučení. Těším se na návštěvu Francie, která bude jistě obdobně příjemná.

 

   Pondělí. Probudili jsme se do překrásného jarního dne. S našimi francouzskými korespondenty jsme si dali tradiční českou snídani a vyrazili jsme na cestu do školy. Výuku nám zpestřily chemické pokusy profesora Lásky a matematická hra profesorky Plívové. Následně jsme se rozdělili do skupiny, kde jsme analyzovali práci francouzských studentů. Po obědě jsme se vydali do nedaleké vesnice Nové hrady. Zde jsme navštívili zámek ve stylu rokoka, oboru a zahrady. Protože bylo krásné počasí, tak se jeden odvážný student rozhodl vyzkoušet teplotu vody v zámeckém jezírku. Po koupeli následovala krátká procházka Toulovcovými maštalemi. I přesto, že se někteří studenti ztratili při obdivování přírody, byly ztráty minimální. Zbytek výpravy se spokojeně vrátil domů.
   V pondělí ráno jsme byli v naší škole. Po obědě jsme jeli autobusem do Nových Hradů. Byla to skvělá cesta, protože jsme s francouzskými studenty poslouchali francouzské písně a snažili se je zpívat. Pak jsme měli prohlídku kolem hradu. Viděli jsme labyrint, zahradní divadlo, zeleninovou zahradu a velmi krásnou zámeckou zahradu. Byla  škoda, že většina kytek ještě nerozkvetla.

Po prohlídce Zámku Nové Hrady, která se všem velice líbila, jsme se společně vydali na 5km procházku. Myslím si, že se francouzských studentům naše příroda velice líbila, až na jednu dívku, která cestou omylem spadla do potoka. Samozřejmě se všichni zachovali pohotově a dívce jsme poskytli suché oblečení. 

Po návratu do Vysokého Mýta se většina českých studentů se svými korespondenty sešla v restauraci a dala se odměnu za tento náročný den.

   V úterý jsme strávili dopoledne v muzeu, kde jsme měli naplánovanou přednášku na téma Rok 1968 ve Vysokém Mýtě. Mohli jsme si také prohlédnout expozici muzea a vyzkoušet si historické zbraně.
Na zbytek dopoledne jsme se přesunuli do školy, kde jsme prezentovali své získané znalosti o Jiřím Kolářovi a Josefu Škvoreckém. Poté nás čekal workshop v hodinách hudební a výtvarné výchovy. Francouzské studenty jsme naučili tancovat polku a zkusili jsme si vyrobit papírové motýly způsobem koláže.
Odpoledne jsme navštívili vysokomýtské památky – Pražskou věž a kostel svatého Vavřince. Také jsme byli v Muzeu českého karosářství, kde jsme si prohlédli historické automobily.
Celý den jsme zakončili večeří (a zároveň párty) v Konírně. Protože úterní večer byl posledním společným, zahráli jsme si hudební kvíz a rozdali ceny pro vítěze soutěží, které probíhali během pondělí a úterý. Všichni jsme si to užili!
   V úterý po návštěvě muzea jsme šli zpět do školy. Rozdělili nás do tří skupin. Já byla ve skupině žlutých (zbylé dvě byly růžoví a zelení). V plánu byly návštěvy tří vyučovacích hodin- francouzština, hudebka a výtvarka. Na každý předmět jsme měli dvacet minut. My začali francouzštinou a nastíním Vám, jak to tam probíhalo. Posedali jsme si do lavic v učebně francouzštiny. Paní učitelka Mořkovská přivítala francouzské studenty a pustila video z výletu do Štrasburku připravené mým spolužákem Berťou Vovkem. Po dokoukání videa bylo několik otázek na onen výlet, otázky na jejich školu. Velmi zajímavé je, že každých šest týdnů mají dva týdny prázdnin, jelikož mají třicet pět vyučovacích hodin. Což české studenty mrzí. Dvacet minut uplynulo jako voda a přemístili jsme se do hudebky...

   Rád bych se tedy konečně vyjádřil k celému výletu a napsal pár slov o celoživotním zážitku. Nejprve přijde má kritika, avšak z celkového pohledu hodnotím výlet velice pozitivně a rozhodně má smysl. Sice jsem neměl svou korespondetku, ale mohl jsem na celý výlet nahlížet z jiného pohledu a měl jsem více volného času. Bohužel hned první den se naplnilo mé očekávání. Byli jsme rozděleni na Francouze a na Čechy, tudíž moc konverzace neproběhlo a já se bál, aby to nebylo stejné po celý jejich pobyt.
Dále mi bylo nepřijemné, že jsme někdy byli až nuceni, abychom si s nima povídali, abychom je vzali s sebou a tak dále... Určitě ve rozumné míře je to správně, ale každý z nás potřebuje trochu volnosti. Avšak po zážitku na bowlingu se všechno změnilo a nebylo pozna kdo je kdo, byli jsme prostě mladí studenti, kteří spolu tráví čas. Přišly velice zajímavé chvíle, kdy jsem si ověřil svůj "skill" v angličtině a kdy jsem mohl vidět, v čem mám v tomto jazyce mezery. Samozřejmě za těch pár dnů jsme si na sebe zvykli, a tak rozloučení nebylo jednoduché. Jsem přesvědčen, že se všichni už nemohou dočkat až 12. května nastoupíme do letadla směr Paříž s cílem zažít další nezapomenutelné a společné chvíle.

   Celý Erasmus projekt byl pro nás všechny velkým otazníkem. Nikdo z nás nevěděl, co konkrétně od něj máme očekávat. Naše nervozita se nejvíce projevila během přivítání s francouzskými studenty u autobusu, toto přivítání bylo více než rozpačité a bylo zvláštní vidět mimo svoji komfortní zónu i lidi, které jen tak něco nerozhází. Během týdne, který s námi studenti strávili, jsme společně nasbírali mnoho zkušeností a nových zážitků, na které asi jen tak nezapomeneme. Velkým přínosem ro nás všechny byla možnost mluvit anglicky a poznat se s novými lidmi z jiné země. Věřím, že jsem si tyto dny všichni užili, a že na ně budeme nadále vzpomínat pouze v pozitivním slova smyslu. Nemusím snad ani zmiňovat, že se všichni těšíme na týdenní pobyt ve Francii.

   Dne 28. 3. 2019 jsme měli možnost setkat se s francouzskými studenty, kteří u nás zůstali do 3. 4. 2019. Díky tomuto zájezdu jsme společně prožili moc hezké chvilky a všichni jsme získali obrovskou zkušenost. V rámci aktivit navštívili čeští a francouzští studenti Nové Hrady, Litomyšl a Prahu, přičemž poslední místo jsem z důvodu nemoci nemohla bohužel navštívit. Myslím, že za všechny mohu říci, že jsme byli všichni nadmíru spokojeni a moc se těšíme do Francie, až se všichni opět setkáme.

Studenti 3. B