Dne 18. března 2019 jsme měli možnost zhlédnout jednu z nejslavnějších francouzských inscenací Lakomec, ovšem v podání českých herců Klicperova divadla. Všichni zpozorněli už při dvacetiminutovém povídání dramaturga pana Michala Háby. Ten obecenstvu blíže konkretizoval a zhmotnil představu o tehdejší době. Hlavní roli především sehrály peníze, jejichž vývoj nesl pozoruhodné rysy. Další úvodní téma pak představoval život samotného tvůrce díla Moliéra. Účinkující těsně před začátkem vlastního představení velmi sympatickým způsobem upozornili na nutnost vypnutí mobilních telefonů.   

Posléze již započalo vlastní představení.

Diváka „šokovala“ samotná scéna, neboť ji tvořily holé zdi žluté barvy. Prvních deset minut navíc připomínalo jakousi rozcvičku aktérů. Celý tento komplex působil dojmem masopustních radovánek. Tím však nelze říci, že by zmíněné dějství skomíralo. Naopak, podotknuté prvky donutily posluchače plně zkoncentrovat pozornost na jeviště. Další zajímavost tvořily rekvizity. Drtivá většina byla všedního charakteru (např. kbelíky, štafle, hole či kasička …). Vedle toho se objevily též spreje nebo obrovské plyšové prase. Tato skladba působila doslova jako pastva pro oči a srdce milovníků hraček.

Výkony herců musely uchvátit všechny přítomné. Dávali do hry maximální úsilí, čímž bych chtěl vyzdvihnout zejména vystoupení pana Filipa Richtemoce (Harpagon). Jeho expresivita i mimická energie vyplnily celý sál. Představení vyplňovaly hlasité zpěvné doprovody, místy až operního charakteru. Dokreslovaly ponurou atmosféru či podtrhávaly radost ze shledání.

Matěj Wimmer, 3. A