Po absolvování krátké přednášky o holocaustu jsme se rozděleni na skupiny vydali na prohlídku města. Měli jsme možnost vstoupit do několika budov v různých koutech Terezína. Jsou tam dodnes uchovávány artefakty z doby, kdy byl Terezín shromaždištěm těch nejbezprávnějších z bezprávných, Židů z celé Evropy, ale především z Protektorátu. Bylo to dnes naprosto nepředstavitelné ghetto, ze kterého proudily transporty na východ do koncentračních táborů. Viděli jsme podkrovní byt, který by byl i pro jednoho stísněný, ale tehdy v něm žilo lidí pět, viděli jsme domy, ve kterých byly místnosti plné třípatrových paland a na přibližně 30 m² zde muselo přežívat v otřesných hygienických podmínkách i 90 lidí. V neposlední řadě jsme také navštívili židovský hřbitov a krematorium. Od paní průvodkyně jsme si vyslechli spoustu vzpomínek, které jí vyprávěli právě přeživší, kteří prošli ghettem v době, kdy genocida židovského národa probíhala. Po prohlídce města jsme se přesunuli do Malé pevnosti. Tou nás provedla jedna z průvodkyň této tísnivé památky. Prošli jsme pod nápisem ARBEIT MACHT FREI, podívali jsme se do cel, včetně té, ve které byl v době c. k. monarchie vězněn atentátník, který zabil Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii Chotkovou v Sarajevu – Gavrilo Princip. Prošli jsme v areálu také místnost se sprchami, marodku a komplex podzemních chodeb. Dozvěděli jsme se spoustu nového a dovoluji si za všechny zúčastněné prohlásit, že to byla cenná a emocionálně velmi silná, zkušenost. Nesmíme jako společnost nikdy zapomenout na zločiny, které byly během 2. světové války nacisty spáchány a také nesmíme dopustit, aby někdy byly opakovány.
Eliška Skokanová, 3. A